Žena: Dala bych si chipsy.

Muž: Nejez to, zase budeš brečet, jak vypadáš.

Z: Jak vypadám?

M: No jak bys vypadala.

Z: To se tě právě ptám. Ptal ses mě, jak vypadám.

M: Já že se tě ptal? Mne je to přece jedno.

Z: Tobě je jedno jak vypadám?

M: Ale není mi to jedno, co furt mas?

Z: Já nic nemam, jen ze jsi říkal, že blbě vypadám.

M: Cože jsem říkal?

Z: No že blbě vypadám.

M: To jsem neříkal, vždyť víš, že se mi líbíš.

Z: Jak moc?

M: Co jak moc?

Z: Jak moc se ti líbím?

M: No normálně - moc.

Z: Tak normálně nebo moc?

M: No moc, no.

Z: A jak moc?

M: Šmarjá moc moc. Necháš mě dívat?

Z: Já tě rušim? Tak já tě rušim a blbě vypadám, že jo. Já tady taky nemusím byt.

M: mlčí (Nemusíš)

Z: Ty mlčíš? Takže tu nemusím byt?

M: Cože? Ale jistě, že tu musíš byt.

Z: Musím? Tak já musim? Jistěže musim! Kdo by ti pral a vařil, že?

M: Ale přece vis, že tě miluju.

Z: Nevim. Jak to mam vědět? Jak mě miluješ?

M: (Montoya se tlačí na Schumachera) Co? Cože? Jo, miláčku, určitě máš pravdu?

Z: Jak cože? Ty mě vůbec neposloucháš!

M: Počkej prosim tě chvíli. Jedou 49. kolo, ještě tři a budeme si povídat.

Z: Musim ještě žehlit.

M: Tak běž žehlit.

Z: Jistěže, já můžu jít žehlit a ty se budeš dívat.

M: (úpění) Tři kola miláčku, tři kola, potom klidně vyžehlim já.

Z: Jistě, ty určitě vyžehlíš. Ty něco uděláš. To bych se dočkala. Kdy jsi tady naposled něco udělal? C-O-K-O-L-I-V.

M: Nikdy.

Z: No jistě, to jsi celej ty.

M: Dáš už pokoj, prosim tě? Za chvíli bude konec.

Z: Ne za chvíli. Hned je konec. Mam toho dost. Jdu pryč. Nebudu utrácet své mládí s někým, jako seš ty.

M: Cože nebudeš utrácet? Mohla bys prosim tě chvilku mlčet?

 

Muž odevzdaně vstává, přináší z kuchyně chipsy a podává je ženě. Žena naštvaně bere pytlík a cpe si do pusy plnou hrst chipsu.

 

Z: Myslíš, že jsem tlustá? Asi bych to neměla jist, co?

M: Zoufale chytá hlavu do dlani.