Když Bůh stvořil život, postavil si nové tvory do řady a nalajnoval jim život:
“Ty, osle, budeš od úsvitu do soumraku pracovat a tahat těžké náklady na svých zádech. Budeš jíst trávu a budeš hloupý. Budeš žít padesát let.”
Osel Bohovi odpověděl: “Stvořiteli, žít takhle padesát let je moc. Nedávej mi víc, než třicet let.” A Bůh pravil, ať se stane, a tak se stalo.
Psovi Bůh řekl: “Ty jsi pes. Ty budeš hlídat lidská obydlí, dělat člověku přítele. Budeš jíst, co zbyde po člověku a budeš žít třicet let.”
Psovi se třicet let zdálo moc, tak to usmlouval na patnáct.
Opici Bůh pravil: “Ty jsi opice. Budeš se houpat a skákat ze stromu na strom a chovat se jako idiot. Budeš směšná a budeš žít dvacet let.”
Opice uprosila Boha, aby ji takového života nedával více než deset let.
A k chlapovi Bůh pravil: “Ty jsi muž, jediná myslící bytost na Zemi, která bude ovládat jiné bytosti. Budeš vládnout zemi a žít dvacet let.”
A muž povídá: “Pane Bože, dvacet let je hrozně málo. Dej mi těch třicet, co nechtěl osel a těch patnáct od psa a deset let od té opice…”
A Bůh tak učinil.
No a proto chlap žije dvacet let jako muž, potom třicet let pracuje od rána do noci a tahá náklady na zádech jako osel, pak patnáct let hlídá vlastní dům a jí, co zbyde po ostatních jako nějaký pes a na konec stráví deset let jako opice, když dělá šaška vnoučatům