Pan Izidor a pan Khon se jdou společně podívat na zápasy s býky. Jenže burácející dav před arénou od sebe oba oddělí. Zatímco pan Khon je davem vtlačen do hlediště, pan Izidor se někam ztratí. Pan Khon ho netrpělivě vyhlíží a najednou ho uvidí: pan Izidor vbíhá přímo do arény následován rozzuřeným býkem. Po krátké honičce náhle býk padá, pan Izidor vytrhuje pikadorovi z ruky kopí a probodne býka. Davy jásají a na ramenou vynášejí pana Izidora s ovacemi z arény.
Večer se sejdou opět pánové Khon a Izidorem a povídají si:
"Poslouchaj, pane Izidor, to bych teda od nich nikdy nečekal. Taková odvaha, taková pohotovost, takové hrdinství. To je tedy něco. Jak se tam voni vůbec dostali?"
"Poslouchaj, pane Khon, já vlastně ani nevím. Jak jsem jich ztratil, všimnul jsem si, že je tam ještě druhý vchod. Šel jsem tam. Přede mnou šli ještě dva, jeden povídá: "matador" a pustili ho, druhej povídá: "pikador" a pustili ho, povídám: "Izidor" a pustili mě. Šel jsem tmavou chodbičkou a najednou se za mnou vyřítil býk. Běžel jsem před ním, jak nejrychleji jsem uměl a najednou jsme byli v aréně. No, a to ostatní už voni viděli."
"Já jich obdivuju! Pane Izidor, stát se to mě, tak bych si asi na místě posral."
"A po čem myslíte, že se ten býk smeknul?"