Přijde hóša v růžové košilce do baru na divokém západě a rovnou si to hasí k barpultu a "Jednu limonádičku."
Barman na něho koutkem oka mrkne:
"Hošnům nenaléváme."
A dál cídí sklenici. Hošana to namíchne a tak si řekne, to by bylo aby mě nenalil. Tak si obleče kovbojské oblečeni, kolem pasu místo opasku si dá bič a jde zase tam a rovnou k barpultu a "Pivo".
Barman na něj zas jen mrkne koutkem oka:
"Hošanům nenaléváme."
A dál cídí sklenici. To už je hošan opravdu napálený. Půjčí si opasek s náboji a kolty. Zavěsí proklatě nízko a jde zas do baru a rovnou k barpultu "Nalej barmane a něco ostrýho".
Barman na něj zas jen mrkne:
"Hošanům nenaléváme."
A dál cídí sklenici. To už je hošan opravdu navztekaný, tak si půjčí oblek v černé kůži, kolty zavěsí opravdu hodně nízko a zas do baru a přímo k barpultu. Nahodí široký ramena, že je skoro zázrak, že prošel dveřma. Třískne koltama o barpult a "Barmane, jednoho dvojitýho vizoura, ale honem!"
Barman se ani neotočí:
"Hošanum nenaléváme."
A dál si cídí sklenici. Hošan už neví jak dál a tak se ho zkroušeně ptá:
"Jak to, že mě pokaždé poznáte?".
Barman odloží sklenici, otočí se k němu a povídá:
"To je jednoduché, když nosíš pořád tu stejnou kabelečku."