Zemřelý papež přijde před nebeskou bránu. Svatý Petr ho pozdraví a ptá se na jeho jméno.
„Jsem papež!“
„Papež, papež,“ brouká si pod vousy svatý Petr. „Lituji, nemám nikoho toho jména ve své knize zaneseného.“
„Ale, ale . . . já jsem byl přece zástupce Boha na zemi!“
Svatý Petr, překvapen: „Bůh má na zemi svého zástupce? No to je zajímavé, o tom mi zatím nikdo nic neřekl.“
Papež se rozčílí natolik, až v obličeji zrudne: „Já jsem byl hlavou katolické církve!“
„Katolická církev ... to jsem nikdy neslyšel,“ na to svatý Petr. „Ale počkej chvíli, zeptám se šéfa.“
Odejde v nebi dozadu a ptá se Boha: „Poslyš, tady je jeden, ten říká, že byl tvým zástupcem na zemi. Jmenuje se Papež. Říká ti to něco?“
„Nee,“ odpoví Bůh. „Neznám. Nic o tom nevím. Ale počkej, zeptám se Ježíše. Ježíííši!“
Ježíš přiběhne: „No, otče, co je, co se děje?“
Bůh a svatý Petr mu vysvětlí situaci.
„Moment,“ řekne Ježíš, „půjdu se na něho podívat. Hned jsem zpátky.“
Za pár minut je zpět ve velmi dobré náladě a směje se na celé kolo: „Tomu sotva věřím, nedovedu to pochopit. Vzpomínáte si na ten kroužek rybářů, který jsem před 2000 lety založil?“
„Tak ten ještě existuje!!!“