Přijde takhle chlápek do nebe. Svatý Petr nakoukne do knih a povídá:
"Víte, já tu na vás vůbec nic nemám. Ani špatnýho, ani dobrýho. Víte, my poslední dobou máme narváno, takže byste potřeboval alespoň jeden opravdu dobrej skutek, abych vás mohl pustit dovnitř. Zkuste si na něco vzpomenout, my v těch knihách nemáme všechno."
"No, jednou jsem udělal jeden dobrej skutek. To jsem takhle jel po městě a najednou vidím, jak u jedný garáže banda motorkářů obtěžuje nějakou slečnu. Obtěžuje je slabý slovo. Oni ji přímo mučili a znásilňovali, a mně tak vzkypěla krev v žilách, že jsem okamžitě zastavil, vytáhl z kufru francouzák a šel přímo k nim. Byl tam jeden takovej velkej, určitě šéf, kolem krku řetěz, jizvy v obličeji, a já mu jednu ubalil, že lehnul, a povídám:
Koukejte tu slečnu nechat na pokoji!"
"To je zajímavé," říká Svatý Petr, "to bychom to měli mít... Kdy se to asi tak stalo?"
"No, jsou to tak dvě minuty."