Nováček mezi knězi sloužil svoji první mši a měl takovou trému, že skoro nemohl mluvit. Po mši se zeptal svého zkušenějšího kolegy, jaký byl jeho výkon. Ten mu odpověděl:
"Když mám strach, že na kazatelně znervózním, postavím sklenici s vodkou vedle sklenice vody a když cítím, že začínám být nervózní, usrknu si."
Další neděli se nás nováček zařídil podle rady svého kolegy. Na začátku kázání opět cítil trému, tak se napil. Pak už bez problému jen mluvil a mluvil a mluvil... Po mši, při návratu do zákristie, našel na dveřích tyto poznámky:

Usrkni si vodky, nelokej ji.
Máme deset přikázání, ne dvanáct.
Bylo dvanáct učedníků, ne deset.
Ježíš byl pomazaný, ne namazaný.
Jakub vsadil svého osla, ne posla.
Ježíše Krista nenazýváme Jéžou.
Otec, syn a duch svaty nejsou tata, junior a strašidlo.
David zabil Goliáše. Nedal mu lekci, na kterou Goliáš do smrti nezapomněl.
Kamen srazil Davida z jeho oslíka, ne oslíka z jeho Davida.
Svatému kříži se neříká "velký téčko".
Když rozlomil chléb při poslední večeři, Ježíš řekl: "Jezte, neb toto jest mé tělo." Neřekl: "Sežerte mě!"
Doporučené požehnání před jídlem není: "Číňan, japonec, pitomec, díky Ti za ten dlabanec, o Bože!"
A hříšníci se posílají do pekla, ne do prdele.