Dva eskymáci brzy ráno vstanou a vyrazí přes zamrzlou pláň k moři na lov mrože. Jdou dvě hodiny, přijdou k zamrzlému moři, vysekají v ledu velkou díru, nachystají návnadu a s připravenými harpunami čekají. Za hodinu mrož vykoukne, oni ho zabijí a vytáhnou z vody. Popadnou ho za ocas a táhnou zpátky. Jde to ztuha, protože je to proti srsti a mrož navíc svými kly drhne o led. Když takhle jdou tři hodiny a jsou teprve v polovině, potká je bílý vědec, který je v Grónsku na vědecké výpravě. Běloch je chvíli pozoruje a pak říká:
"Pánové, proč raději nevezmete toho mrože za kly a netáhnete ho za ně? Vždyť by se vám to táhlo líp!"
Pak pokračuje v chůzi. Eskymáci na sebe kouknou, pokrčí rameny a zkusí to. A skutečně, mrož se jim táhne mnohem líp. Po hodině jeden z nich promluví:
"Ty, to je fakt divný. Běloch. Cizinec. Teprve pár měsíců tu je. A takhle skvěle nám poradil - ten mrož se nám fakt táhne líp."
Ten druhý zavrtí hlavou a říká: "No, já nevím, jestli nám poradil opravdu tak dobře. Podívej, jsme zase zpátky u moře..."