Dva blázni putují po kraji. Najednou přijdou ke hluboké studni, nad kterou stojí trosky rumpálu. Koukají dolů a nemohou dohlédnout dna. Tak si říkají, že to musí nějak změřit. Tak pustí dolů kámen. Po půl minutě nic není slyšet. Tak zkusí pořádný šutr, ale taky nic neslyší. Tak přemýšlí, hledají, co by tam ještě mohli hodit. Kousek dál v trávě najdou železniční pražec. Tak ho dotáhnou ke studni a šup s ním dolů. Vtom vidí, jak se k nim z dálky šílenou rychlostí něco žene. A ona to koza. Vypadá pěkně splašeně, oni jen tak tak uskočí, koza proletí kolem nich a šup, skočí do studny. Blázni na to hledí a po chvíli odcházejí. Vtom potkají starého dědu a ten se jich ptá:
"Neviděli jste někde tady okolo moji kozu?"
"Viděli jsme nějakou kozu před chvilkou, hnala se jak šílená a skočila do té studny tamhletím směrem."
"Hmm, tak to nebyla ta moje, já ji měl dobře přivázanou k železničnímu pražci!"