Popularita
|
24 hod |
3 dni |
Týždeň |
Mesiac |
Rok |
Celkom |
| Poradie |
3. |
3. |
3. |
3. |
3. |
1. |
Príspevky
V Rusku. Dva pohřební zřízenci vezou rakev, úplně namol, takže nezatloukli víko, nezvařeli dveře od auta... Auto najede na výmol a nebožtík vypadne na silnici.
Za pohřebákem jedou v autě dva z práce, taky už dost nametení. Auto poskočí, jdou se podívat a on tam přejetý chodec. No to je teda průšvih, co budeme dělat? Hodíme ho tady kousek do lomu.
Ráno jde střelmistr do práce, přihne si vodky a rovnou střílí, ani nezapne sirénu. Za chvíli přiběhne dělník a volá: "To je průšvih, my jsme nezahoukali a byl tam nějaký turista, co budeme dělat?"
No, hodíme ho do řeky.
Na břehu loví dva mužici ryby - granátem. Vypijí si vodku na kuráž, odjistí, hodí a vlny vyplaví na břeh chlapa. No to je průšvih, on tam byl plavec. A jak nad ním dumají, přijedou milicionáři - mírně pod parou.
"Co tady soudruzi děláte?"
"Ale jen tak pozorujeme řeku a najednou koukáme, topí se tam nějaký soudruh, tak ho tady Vasil s nasazením vlastního života vytáhl a akorát jste přijeli. Ten soudruh asi bude potřebovat lékaře."
Milicionáři naloží chlapa a vezou ho do nemocnice. Primář je vytržen ze svého rozjímání u lahve, když mu přivezou toho chudáka. Zeptá se, kde k němu přišli.
Milicionář se chvástá: "Ale tady soudruh se topil a my jsme pro něj skočili a tak Vám ho vezem." Primář převezme utopence a odveze si ho. Pak kouká a milicionáři pořád sedí, ale on už se vidí zpátky u lahve.
Tak nim jde a říká: "Soudruzi můžete klidně jet, ještě resuscitujeme, ale už teď vám můžu říct, že jste mu zachránili život."
Nováček mezi knězi sloužil svoji první mši a měl takovou trému, že skoro nemohl mluvit. Po mši se zeptal svého zkušenějšího kolegy, jaký byl jeho výkon. Ten mu odpověděl:
"Když mám strach, že na kazatelně znervózním, postavím sklenici s vodkou vedle sklenice vody a když cítím, že začínám být nervózní, usrknu si."
Další neděli se nás nováček zařídil podle rady svého kolegy. Na začátku kázání opět cítil trému, tak se napil. Pak už bez problému jen mluvil a mluvil a mluvil... Po mši, při návratu do zákristie, našel na dveřích tyto poznámky:
Usrkni si vodky, nelokej ji.
Máme deset přikázání, ne dvanáct.
Bylo dvanáct učedníků, ne deset.
Ježíš byl pomazaný, ne namazaný.
Jakub vsadil svého osla, ne posla.
Ježíše Krista nenazýváme Jéžou.
Otec, syn a duch svaty nejsou tata, junior a strašidlo.
David zabil Goliáše. Nedal mu lekci, na kterou Goliáš do smrti nezapomněl.
Kamen srazil Davida z jeho oslíka, ne oslíka z jeho Davida.
Svatému kříži se neříká "velký téčko".
Když rozlomil chléb při poslední večeři, Ježíš řekl: "Jezte, neb toto jest mé tělo." Neřekl: "Sežerte mě!"
Doporučené požehnání před jídlem není: "Číňan, japonec, pitomec, díky Ti za ten dlabanec, o Bože!"
A hříšníci se posílají do pekla, ne do prdele.
Pětaosmdesátiletí manželé zahynuli po 60 letech manželství při dopravní nehodě. Protože manželka prosazovala v posledních 10 letech zdravou dietu a dostatek pohybu, dožili se tohoto věku v překvapivě dobrém zdravotním stavu. Svatý Petr je hned od nebeské brány odvedl do nového domu s krásnou kuchyní, přepychovým bazénem a podobnými vymoženostmi. Mezi záplavou "Jé!" a "Ááách!" napadlo starého pána zeptat se Sv. Petra, kolik bude tenhle luxus stát.
"Samozřejmě nic - vždyť jste v nebi."
Další prohlídka patřila golfovému hřišti hned vedle nového domu. Dozvěděli se, že hrát mohou každý den, a navíc jednou týdně se hřiště přestaví vždy podle některého slavného hřiště na zemi. Stařík se zase zeptal, kolik dělají členské příspěvky do golfového klubu.
"Jaké příspěvky? Vždyť jste v nebi!"
Potom zašli do klubu a viděli restauraci přímo hýřící vybranými lahůdkami z celého světa. ˝Kolik toho můžeme sníst?˝ zeptal se starý pán.
"Ještě to nechápete? Kolik chcete - tohle je nebe."
"A kde najdeme jídla z nízkým obsahem tuků a cholesterolu?" Zněla další bázlivá otázka.
"To je na všem to nejlepší - můžete sníst kolik chcete a co chcete, a nikdy neztloustnete a neonemocníte. Tak to chodí v nebi."
Teď už se stařec opravdu rozzlobil. Hodil klobouk na zem, zuřivě po něm šlapal a řval vzteky. Sv. Petr i manželka se jej snaží uklidnit a ptají se, co se mu stalo.
"Za to můžeš ty! Nebýt tvé pitomé makrobiotiky, mohl jsem si tu užívat už před desíti lety!!!"